|
|
Konceptualizace modelu katedrové školy
Urbanová, Eva ; Šafránková, Jana Marie (vedoucí práce) ; Walterová, Eliška (oponent) ; Vítečková, Miluše (oponent)
Disertační práce se zabývá konceptualizací modelu katedrové školy jako způsobu realizace manažerských praxí studentů studijního programu Školský management na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Cílem disertační práce je navrhnout koncept předávání konkrétních znalostí a zkušeností ředitelů středních škol vhodnými metodami na manažerských praxích realizovaných v katedrových školách studentům studijního programu Školský management, využitelný k přeměně jejich znalostí získaných v teoretické části výuky v dovednosti uplatnitelné v praxi ve školském terénu. Teoretická část disertační práce vymezuje katedrovou školu jako místo k přenosu znalostí od zkušených ředitelů ke studentům, specifikuje možnosti řízení a transferu explicitních a tacitních znalostí v organizaci manažerským přístupem, v případě škol také pedagogickým přístupem pomocí zkušenostního učení a identifikuje pracovní činnosti a kompetence manažera a ředitele školy. V praktické části disertační práce byla zpracována podrobná analýza dokumentů, publikací a právních předpisů s cílem zjistit role, pracovní činnosti a kompetence ředitele střední školy, které byly ověřeny dotazníkovým šetřením mezi 240 řediteli středních škol v České republice. Dotazníkovým šetřením a rozhovory s řediteli 11 katedrových středních škol a 45 studenty 3....
|
|
| |
|
|
Metaforičnost partnerských pojmenování
Štěpánová, Pavla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Metaforičnost partnerských pojmenování se na základě dotazníkového průzkumu zabývá projevy metaforičnosti v partnerských pojmenováních. Nejprve je vymezeno místo partnerských pojmenování v onomastice a je podána jejich obecná jazyková charakteristika. Dále jsou představeny hlavní myšlenky kognitivní lingvistiky, zejména teorie konceptuální metafory, která je základem pro rozbor a interpretaci metaforičnosti jednotlivých partnerských pojmenování. Ta jsou rozdělena do několika sémantických skupin, v jejichž kontextu jsou jednotlivá partnerská pojmenování analyzována.
|
|
|
Konceptualizace života v českých populárních písních (Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa)
Janovská, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá konceptualizaci života v textech českých populárních písní 60. let 20. století. Teoreticky a metodologicky vychází z kognitivně a kulturně založených přístupů k jazyku, zejm. z teorie pojmové metafory a metonymie (Lakoff a Johnson) a z pojetí jazyka jako obrazu světa (lublinská škola). Na základě slovníkových dat nejprve analyzuje sémantiku lexému život a dospívá tak k základům jazykového obrazu života, jak je ukotven v běžné češtině; bere přitom v úvahu i obraz života (v kontrastu se smrtí), jak ho podává odborná literatura o české lidové kultuře. Jádro práce tvoří interpretace téměř stovky písňových textů ze zkoumaného období, ve kterých je tematizován lidský život v různých jeho fázích (etapách) a podobách (prostřednictvím opozic život - smrt, mládí - stáří apod.); sledovány jsou relevantní sémantické prvky, které se podílejí na jeho konceptualizaci. Systematicky a podrobně jsou popsány zejména metafory (strukturní, ontologické a orientační), metonymie a představová schémata spojená se životem (schéma CESTA, CYKLUS); pozornost je věnována jejich konkrétní jazykové realizaci. Klíčová slova kognitivní lingvistika, jazykový obraz světa, konceptualizace, metafora, metonymie, představová schémata, život, píseň, populární hudba, písňový text
|
|
|
Domov v konceptualizaci českých mluvčích (dotazníkové šetření)
Kobesová, Alena ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání konceptualizace domova českými mluvčími různých věkových kategorií (předškolní děti, studenti, dospělí). Snaží se doplnit poznatky zjištěné v rámci mezinárodního srovnávacího výzkumu EUROJOS Jazykový obraz světa Slovanů a jejich sousedů. Metodologicky vychází z kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Ověřuje konceptualizaci domova na základě dotazníku inspirovaného výzkumem probíhajícím v rámci projektu EUROJOS. Toto šetření je modifikováno, zařazeni do něj jsou zástupci různých věkových skupin. Zařazeny do něj jsou i předškolní děti, jejichž konceptualizace se ověřují prostřednictvím kresby. V práci se porovnávají dosavadní výsledky vlastního empirického šetření s teoretickými východisky.
|
|
|
Projevy metaforičnosti v onomastice u žáků a studentů
Štěpánová, Pavla
Disertační (rigorózní) práce zkoumá projevy metaforičnosti, jak je ve specifickém jazykovém materiálu, partnerských pojmenováních, vnímají žáci devátých tříd a studenti čtvrtých ročníků středních škol. Partnerská pojmenování, tedy způsoby vzájemného oslovování mezi dvěma lidmi tvořícími pár, byla vybrána záměrně vzhledem ke své silné metaforické povaze. Jejich nejednoznačné zařazení do propriální sféry jazyka zároveň umožnilo kriticky zhodnotit strukturně-funkční vymezení vlastních jmen a nabídnout kognitivní pohled na vlastní jména, který je opřený především o důraz na konotativní složku významu a metaforickou podstatu lidského myšlení. Základem výzkumného šetření byl dotazník, skládající se ze dvou částí, a skupinové a individuální rozhovory s dívkami. Díky první části dotazníku byl získán dostatečný lexikologický materiál, který se stal předmětem analýzy metaforických konceptualizací partnera (lásky). Individuální rozhovory představovaly východisko komunikačně-pragmatické analýzy partnerských pojmenování. Druhá část dotazníku a skupinové rozhovory s dívkami umožnily podrobně analyzovat konotace a vnímání metaforičnosti u třinácti vybraných partnerských pojmenování určených dívkám. KLÍČOVÁ SLOVA metafora, kognitivní lingvistika, onomastika, antroponomastika, partnerské pojmenování, milenecké...
|
|
|
Projevy metaforičnosti v onomastice u žáků a studentů
Štěpánová, Pavla
Disertační (rigorózní) práce zkoumá projevy metaforičnosti, jak je ve specifickém jazykovém materiálu, partnerských pojmenováních, vnímají žáci devátých tříd a studenti čtvrtých ročníků středních škol. Partnerská pojmenování, tedy způsoby vzájemného oslovování mezi dvěma lidmi tvořícími pár, byla vybrána záměrně vzhledem ke své silné metaforické povaze. Jejich nejednoznačné zařazení do propriální sféry jazyka zároveň umožnilo kriticky zhodnotit strukturně-funkční vymezení vlastních jmen a nabídnout kognitivní pohled na vlastní jména, který je opřený především o důraz na konotativní složku významu a metaforickou podstatu lidského myšlení. Základem výzkumného šetření byl dotazník, skládající se ze dvou částí, a skupinové a individuální rozhovory s dívkami. Díky první části dotazníku byl získán dostatečný lexikologický materiál, který se stal předmětem analýzy metaforických konceptualizací partnera (lásky). Individuální rozhovory představovaly východisko komunikačně-pragmatické analýzy partnerských pojmenování. Druhá část dotazníku a skupinové rozhovory s dívkami umožnily podrobně analyzovat konotace a vnímání metaforičnosti u třinácti vybraných partnerských pojmenování určených dívkám. KLÍČOVÁ SLOVA metafora, kognitivní lingvistika, onomastika, antroponomastika, partnerské pojmenování, milenecké...
|
|
|
Osvojování lingvistického pojmu a termínu spojka u žáků 1. stupně ZŠ
Martáková Styblíková, Jana ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Höflerová, Eva (oponent) ; Čechová, Marie (oponent)
Název: Osvojování lingvistického pojmu a termínu spojka u žáků 1. stupně ZŠ Autor: Mgr. Jana Martáková Styblíková Katedra: Katedra českého jazyka, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Školitel: doc. PhDr. Eva Hájková, CSc. Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou osvojování lingvistického pojmu a termínu spojka u žáků 1.-5. ročníku základní školy, pracuje s dětskými prekoncepty v jazykové oblasti a seznamuje s tím, jakým způsobem žáci 1. stupně základní školy s pojmem spojka pracují. Mapuje kognitivní procesy žáků v rámci osvojování jazykového jevu spojka a důležité okamžiky, v nichž se v žákovské mysli prvotní dětský prekoncept mění v jazykový termín. Seznamuje s procesem konceptualizace jazykové skutečnosti, při níž dochází k odpoutání od naivní dětské představy pojmu spojka ke konkrétnímu lingvistickému termínu spojka jako slovního druhu. Popisuje jednotlivé části výzkumu, při nichž se postupně transformují jednotlivé myšlenkové operace žáků v oblasti lingvistického uchopení pojmu spojka. Představuje jednotlivé výzkumné metody jako nástroje, pomocí nichž sledujeme vývoj naivního dětského prekonceptu pojmu spojka v koncept jazykový. Řízené rozhovory s žáky 1. stupně základní školy za doprovodu postupů zakotvené teorie nám postupně odhalují a vyobrazují skutečnost v podobě konkrétního...
|
|
|
Projevy metaforičnosti v onomastice u žáků a studentů
Štěpánová, Pavla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent) ; Mitter, Patrik (oponent)
Disertační práce zkoumá projevy metaforičnosti, jak je ve specifickém jazykovém materiálu, partnerských pojmenováních, vnímají žáci devátých tříd a studenti čtvrtých ročníků středních škol. Partnerská pojmenování, tedy způsoby vzájemného oslovování mezi dvěma lidmi tvořícími pár, byla vybrána záměrně vzhledem ke své silné metaforické povaze. Jejich nejednoznačné zařazení do propriální sféry jazyka zároveň umožnilo kriticky zhodnotit strukturně-funkční vymezení vlastních jmen a nabídnout kognitivní pohled na vlastní jména, který je opřený především o důraz na konotativní složku významu a metaforickou podstatu lidského myšlení. Základem výzkumného šetření byl dotazník, skládající se ze dvou částí, a skupinové a individuální rozhovory s dívkami. Díky první části dotazníku byl získán dostatečný lexikologický materiál, který se stal předmětem analýzy metaforických konceptualizací partnera (lásky). Individuální rozhovory představovaly východisko komunikačně-pragmatické analýzy partnerských pojmenování. Druhá část dotazníku a skupinové rozhovory s dívkami umožnily podrobně analyzovat konotace a vnímání metaforičnosti u třinácti vybraných partnerských pojmenování určených dívkám. KLÍČOVÁ SLOVA metafora, kognitivní lingvistika, onomastika, antroponomastika, partnerské pojmenování, milenecké přezdívky,...
|
|
|
Constantly Think: A Philosophical Interpretation of Thinking in Thomas Bernhard and Friedrich Nietzsche
Foltinová, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Daniela Foltinová: Neustále myslime: Filozofická interpretácia myslenia u Thomasa Bernharda a Friedricha Nietzscheho Táto práca podáva filozofickú interpretáciu problému myslenia tak, ako je možné ju získať na základe podrobných analýz románov Thomasa Bernharda Chůze, Mýcení a Staří mistři a analýz poznania, omylu a myslenia u Friedricha Nietzscheho v textoch Lidské, příliš lidské: O prvních a posledních věcech a Radostná věda: My nebojácní. Hlavnou otázkou práce je: "Čo znamená myslieť?" Interpretácie Bernharda sú vedené v troch líniách, štvrtá interpretácia je výlučne interpretáciou Nietzscheho. Práca načrtáva celkom štyri interpretácie myslenia, ktoré však obsahovo tvoria jednu celistvú interpretáciu. V prvej je myslenie charakterizované ako stav chaosu, ktorý sa odohráva v mysli pomätenca. Druhá interpretácia vedie ku koncepcii reflektívneho myslenia pozorovateľa. Obe interpretácie sú negatívnym výrazom myslenia ako nemyslenia. Tretia interpretácia myslenia, kde mysliteľ je rozprávačom príbehu, vypovedá o myslení ako o činnosti, ktorá v sebe nutne zahŕňa prvok procesuality, je nereflektovaná a nekonceptualizovaná. Preto sa tu myslenie odhaľuje na základe literárnej formy románov. Analýza myslenia u Nietzscheho podtrhuje vznesenú problematickosť konceptuálneho myslenia a zdôrazňuje hranicu...
|
host ::
RSS.